Státní památkový ústav v Praze, 1995
"Ves Břevnov, která existovala již před rokem 993, kdy byl založen benediktinský břevnovský klášter, byla součástí jeho donace. Klášter a ves nebyly ve svých půdorysech ovlivněny dálkovými cestami: nebyly na nich položeny, ale byly situovány mezi nimi. Severně vedla "Hořejší cesta", která procházela přes Veleslavín do Liboce. Na jih mířící "Dolní cesta" vycházela ze Strahovské brány přes usedlost Závěrku směrem k usedlosti Ladronka a dále po hřebeni k Bílé hoře.
V době třicetileté války je obec vyvinuta již ve svém půdorysu a tvoří uzavřený celek. Od poloviny 17. století na břevnovských vinicích, jejichž založení se datuje od dob Karla IV, začínají vyrůstat usedlosti. Tlak města v 18. století přináší domkářskou zástavbu, která sleduje stávající cesty. Po připojení Břevnova k velké Praze stavební rozvoj již zasahuje pole a vinice.
Obec Břevnov je návesním typem s protáhlou a úzkou obdélnou návsí, připomínající více rozšířenou ulici. Má oboustranné zastavění převážně v přímých uličních čarách. V osadě Tejnce byl v 18. století po zřízení panského pivovaru původní vrchnostenský dvůr přeměněn na zájezdní hostinec. V té době se v Tejnce, stejně jako ve vsi Břevnově, rozrůstá domkářská zástavba. Název Tejnka snad pochází od týněného (hrazeného) dvorce a lze přepokládat, že v Tejnce musíme hledat nejstarší jádro zdejšího osídlení.
Nová výstavba v první polovině 19. století navázala na dosavadní systém struktury a zapojení Břevnova do rámce Velké Prahy se řídilo regulačním plánem. Ten navázal na systém starých cest a nové domy se v pravidelných blocích vyrovnávají podle možnosti s dosti obtížným terénem. Tento zajímavý celek, zahrnující osadu Tejnka, je nutné respektovat, zachovat a chránit jako doklad historického vývoje. Jeho význam se násobí umístěním, neboť spolu s areálem Břevnovského kláštera vytváří nástupní předpolí k Pražskému hradu od západu."

Sdružení Tejnka

         Napište nám

@